Úterý, 27 září, 2022
aktualne

Boj o 34procentní podíl Transpetrolu stále pokračuje

Boj o 34procentní podíl společnosti Transpetrol stále pokračuje. Jak uvedl pro agenturu SITA východoslovenský podnikatel Ignác Ilčišin, který si spolu se sedmi podnikateli nárokuje na zmíněný podíl slovenského přepravce ropy, Krajský soud v Žilině ještě neposlal rozsudek, podle kterého jsou podnikatelé mimo jiné vinni z trestného činu podvodu. „Do dnešního dne nám nebyl doručen rozsudek. Víte někdy dlouho trvá vymyslet bludy,“ doplnil Ilčišin s tím, že vůči rozhodnutí žilinského krajského soudu se určitě odvolají k Nejvyššímu soudu SR.
Podle předsedy Krajského soudu v Žilině Juraje Krupu dostanou všechny zúčastněné strany v kauze Transpetrol rozsudek v nejbližších dnech. „Rozsudek byl soudcem vypracován v zákonné lhůtě, tento týden bude expedován stranám,“ uvedl pro agenturu SITA Krupa. K Nejvyššímu soudu SR se mohou odsouzení odvolat do osmi dnů od doručení rozsudku.

Žilinský krajský soud rozhodl v kauze určení vlastnických práv 34procentního podílu společnosti Transpetrol v poslední červnový den letošního roku. Čtyřiatřicetiprocentní balík akcií společnosti Transpetrol podle rozhodnutí soudu nikdy nepřešel ze státních rukou do vlastnictví podnikatelů kolem Ignáce I., protože podle tehdy platné právní úpravy ani přejít nemohl. Krajský soud tehdy uznal podnikatele kolem Ignáce I. vinnými z trestného činu podvodu, z přípravy k trestnému činu legalizace příjmů z trestné činnosti spáchané formou spolupachatelství a trestného činu porušování povinnosti při správě cizího majetku.

Podnikatelům soud vyměřil trest odnětí svobody od tří let a deset měsíců do devíti let, přičemž Ignác I. obdržel úhrnný nepodmíněný trest odnětí svobody na devět let ve druhé nápravně-výchovné skupině, peněžitý trest 30 tisíc eur av případě nezaplacení náhradní desetiměsíční trest odnětí. Exekutorku, která vydala exekuční příkaz k převodu akcií, uznal soud vinnou z trestného činu zneužití pravomoci veřejného činitele, vyměřil jí sedm let za mřížemi v první nápravně-výchovné skupině. Rozsudek ještě není pravomocný, prokurátor, který žádal vyšší trest se odvolal.

Rozhodnutí soudu v Žilině považuje Ilčišin za „zakázku vlády“. „Zakázka vlády byla splněna. U žilinského krajského soudu prohlásili černé za bílé a bílé za černé. Zde byla tak flagrantně porušena lidská práva, že to se ani nedá říct. Ani v Burundi se tak nešlape po lidských právech jako na Slovensku.

Samozřejmě, že se odvoláme k Nejvyššímu soudu SR, dáme podání k Ústavnímu soudu SR a obrátíme se i na Evropský soud pro lidská práva,“ reagoval v červnu na rozhodnutí soudu Ilčišin. Ministerstvo hospodářství SR rozhodnutí žilinského krajského soudu respektovalo a podle resortu právě verdikt Krajského soudu v Žilině byl jedním z nejdůležitějších ze všech soudních sporů, které tuto kauzu doprovázejí.Soudních sporů v této kauze je podle Ilčišina více než 150.

Vranovský podnikatel Ignác I. a jeho další společníci prý již 34procentní podíl slovenské společnosti Transpetrol prodali. Prodej akcií slovenského přepravce ropy údajně schválili 1. června 2009 na mimořádném shromáždění firmě Quick Power Plant se sídlem v Praze. Vranovský podnikatel je přesvědčen, že prodej akcií Transpetrolu schválilo mimořádnou valnou hromadu Transpetrolu 29. dubna 2009. Ilčišin tehdy svolal valnou hromadu na Vinném jezeře na základě rozhodnutí bratislavského okresního soudu. Rozhodnutí okresního soudu však zrušil Nejvyšší soud SR na základě mimořádného dovolání generálního prokurátora.

Trestněprávní spor se táhl u Krajského soudu v Žilině již od roku 2002. Podle obžaloby došlo k podvodnému převodu 647 akcií Transpetrolu za přibližně 72,5 milionu. eur. Spor o 34% akcií Transpetrolu začal v květnu 1995. Společnosti ILaS Vranov nad Topľou jako prodávající a Slovenka Vranov jako kupující uzavřeli smlouvu o budoucí smlouvě na prodej nemovitosti. Daňový úřad ve Vranově nad Topľou si však ještě téhož roku uplatnil na nemovitosti firmy ILaS zástavní právo. Společnost ILaS se obrátila na Okresní soud ve Vranově nad Topľou s tím, že pro postup daňového úřadu nemohla budovu prodat, a tak vznikla pohledávka ve výši 1,42 milionu. eur. Ústřední daňové ředitelství uznalo námitku firmy ILaS, že daňový úřad nepostupoval správně a zástavní právo zrušil. ILaS tak žádal náhradu škody od ministerstva financí, které řídí daňové úřady.

Ministerstvo pokládalo tento rozsudek za nevykonatelný a pohledávku neuhradilo. Okresní soud ve Vranově nad Topľou však dal firmě za pravdu. Na základě rozsudku z roku 1997 podala firma návrh na exekuci. Pověřená soudní exekutorka Milada K. vybrala na exekuci 34procentní podíl Transpetrolu. V roce 1998 postoupila společnost ILaS svou pohledávku na vranovskou firmu C.S.I.-CD. Ve stejném roce tato firma vyzvala obchodníka s cennými papíry Classinvest Slovakia k nákupu akcií Transpetrolu. Na základě exekučního rozhodnutí obchodník koupil tyto akcie a převedl je na účty sedmi právnických a fyzických osob vedených ve Středisku cenných papírů. Krátce poté ministerstvo financí koncem roku 1998 dalo příkaz ke zpětnému převodu těchto akcií do vlastnictví státu.

Společnost Transpetrol se zabývá přepravou ropy a jejím skladováním pro odběratele a pro Správu státních hmotných rezerv. V roce 2002 získala 49procentní balík akcií Traspetrolu firma Jukos Oil Company za 74 milionů. USD. Slovensko si ponechalo majoritní 51procentní podíl. Podle ministra hospodářství Ľubomíra Jahnátka Slovensko odkoupilo zpět akcie Transpetrolu od firmy Jukos International za 240 milionů. USD v březnu 2009. Slovensko by tak mělo vlastnit 100procentní podíl slovenského přepravce ropy.

pr článek

Další články autora